The Blue Umbrella (2013)

It is just another evening commute until the rain starts to fall, and the city comes alive to the sound of dripping rain pipes, whistling awnings and gurgling gutters.

Всички предмети, които се намират на улицата, изведнъж се оказват живи и започват да се наслаждават на приятния душ. Хората минават около тях, покрити с чадърите си, всички от които са черни, освен един син, който се откроява на фона на тъмнината от останалите. Когато собственикът му спира на ъгъла, чадърът забелязва прекрасна червена себеподобна, в която се влюбва.

En el brogit de la ciutat, la pluja comença a caure i tot es conjura perquè els paraigües es retrobin.

Bylo, nebylo. Kdesi, v jednom velkém městě, je kouzelná ulice, kde se za soumraku dějí podivuhodné věci. Tento večer navíc prší a lidé vytahují své deštníky, aby nepromokli až na kost. Jsme však ve světě plném zázraků a tak na chvíli můžeme nechat lidi svému osudu a hleďme... Patníky,semafory, okapy, domy, dokonce i kanálové výpusti, vše, co obyčejně známe jen jako věci kolem nás, je živé! Nenápadně se protahují, sledují svět kolem sebe, usmívají se nebo mračí a podívejte v té hromadě deštníků, které se tu v tom lijáku sešly, se začíná něco dít...

Der Film spielt in einer Großstadt an einem regnerischen Abend, der Regen bringt die leblosen Gegenstände auf der Straße zum Klingen, die Menschen huschen unter ihren dunklen Regenschirmen über die Gehwege. Es tauchen in der Masse ein roter und ein blauer Regenschirm mit Gesichtern auf, der blaue bemerkt den roten und versucht näher zu kommen. Als es fast gelingt, verweht der Wind ihn, aber die Regenrohre, Briefkästen und Baustellenschilder beginnen, ihm zu helfen, was fast gelingt − er wird jedoch überfahren. Sein Besitzer und die Besitzerin des roten Regenschirms finden ihn und setzen sich mit ihren Regenschirmen vor ein Café.

En un día lluvioso de una gran ciudad, un paraguas azul que está roto y abandonado se enamora de un precioso paraguas rojo.

Le chant d'amour contrarié de deux parapluies colorés dans une grande ville en proie à des trombes d'eau…

זו עוד ערב רגיל עד שהגשם מתחיל לרדת, והעיר מתעוררת לחיים לקול מרזבים מטפטפים, סככות שורקות ותעלות מבעבעות.

In una metropoli immersa nella pioggia, un ombrello blu incontra per caso un'affascinante ombrellina rossa, e ne rimane subito invaghito; tenta così di farsi notare da lei, ma i due sono separati dalla folla che allontana i loro legittimi proprietari. Cercando disperatamente di riavvicinarsi alla sua amata, l'ombrello blu è però trascinato via da una folata di vento. In balia della tempesta, il povero ombrello viene aiutato da alcuni oggetti cittadini (segnali stradali, insegne, inferriate...) che prendono vita per aiutarlo.

흔한 퇴근길 저녁이지만 비가 오기 시작하고 길거리는 비 내리는 소리로 살아난다.

Het is gewoon weer een avond woon-werkverkeer totdat de regen begint te vallen en de stad tot leven komt door het geluid van druipende regenpijpen, fluitende luifels en gorgelende dakgoten.

En by kommer til live i et herlig regnvær. To paraplyer - en av dem er blå - kommer sammen.

Wśród deszczu, na ulicy rozśpiewanego miasta, zakochują się w sobie dwa kolorowe parasole.