Magda Vášáryová

Magda (Magdaléna) Vášáryová (* August 26, 1948, Banská Štiavnica) is a Slovak politician and former actress and diplomat. Since 2006, she has been a member of the National Council of the Slovak Republic for SDKÚ-DS. On 12 December 2013, she resigned from the party and until the start of the so-called The third government of Robert Fico (2016) worked in the National Council of the Slovak Republic as a non-attached member of parliament. She began her successful acting career as a 15-year-old in the film Senzi Mama (1964). From 1966 to 1971 she studied sociology at the Faculty of Arts of Comenius University in Bratislava. Since 1970 she has worked as an actress in the Korze Theater, the New Stage (1971 - 1983) and in the Slovak National Theater (1983 - 1990). She is the author of book memoirs about Banská Štiavnica Short Letters to a Town (1988). In 1988 she was awarded the title of Merited Artist. From 1990 to 1993, she served as the Czech-Slovak ambassador to Austria. During the diplomatic mission, she lived with her daughters in Vienna while her husband stayed in Bratislava. While they provide wife support for diplomats, Vášáryová, as a diplomat, did not receive compensation for the diplomat's non-working wife. Václav Havel and Jiří Dienstbier enforced her compensation payment. On May 3, 1993, she organized a meeting at home, where the Slovak Society for Foreign Policy (SFPA) began to form. From 1993 to 2000, she was its director. In 2020, she is the Honorary Chair of the SFPA Board. In 1998, she founded Občianske oko. In the 1999 elections, she ran as an independent candidate for the post of President of Slovakia. She won 194,635 votes, 6.6%, in the election. She did not make it to the second round. She announced her candidacy in February 1999 in Banská Bystrica. She wanted to confirm the changes in 1989 and 1998. She was the first woman in Slovakia to run for president. From 2000 to 2005, she served as Slovakia's ambassador to Poland. Its predecessor was Ondrej Nemčok and his successor was František Ružička. Since February 21, 2005, she has held the position of State Secretary of the Ministry of Foreign Affairs of the Slovak Republic in the second government of Mikuláš Dzurinda. In the summer of 2005, she joined the SDKÚ. On 12 December 2013, together with Lucia Žitňanská and Miroslav Beblavý, she resigned from SDKÚ-DS. Since November 15, 2013, she has been the president of the Živena association. Her goals after the election were “I still have three goals within Živena. One of them is, in particular, the modernization of communication, the addition of a membership base, and I would also like to raise more money in more modern ways, for example in the form of grants. " Her predecessor was Zora Breier. In 2016, she did not run for parliament again. In addition to Živena, she also led the Institute for Cultural Policy. He also teaches at the CEVRO INSTITUTE in the Czech Republic. In 2016, The Prague Society for International Cooperation awarded her the Hanno R. Ellenbogen Prize for Civil Service and the Lifelong Fight against Corruption. Sister of the actress Emilie Vášáryová. The first husband was the actor Dušan Jamrich. The second husband is Milan Lasica. He has two daughters.

Magda (Magdaléna) Vášáryová (* 26. srpen 1948, Banská Štiavnica) je slovenská politička a bývalá herečka a diplomatka. Od roku 2006 byla poslankyně Národní rady SR za SDKU-DS. 12. prosince 2013 vystoupila ze strany a do nástupu tzv. Třetí vlády Roberta Fica (2016) působila v NR SR jako nezařazená poslankyně. Svou úspěšnou hereckou kariéru začala jako 15-letá ve filmu Senzi Mama (1964). V letech 1966 - 1971 studovala sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Od roku 1970 působila jako herečka v Divadle na Korze, Nové scéně (1971 - 1983) a ve Slovenském národním divadle (1983 - 1990). Je autorkou knižních vzpomínkových impresí o Banské Štiavnici Krátké listy jednomu městu (1988). V roce 1988 dostala titul zasloužilá umělkyně. V letech 1990 - 1993 působila jako velvyslankyně Československa v Rakousku. Během diplomatické mise bývala spolu s dcerami ve Vídni dokud její manžel zůstal v Bratislavě. Zatímco pro diplomaty poskytují podporu manželky, Vášáryová jako diplomatka nedostávala kompenzaci pro nepracujícím manželku diplomata. Václav Havel s Jiřím Dienstbierem její vyplácení kompenzace prosadily. 3. května 1993 u sebe doma uspořádala setkání, kde se začala formovat Slovenská společnost pro zahraniční politiku (SFPA). V letech 1993 - 2000 byla její ředitelkou. V roce 2020 je čestnou předsedkyní rady SFPA. V roce 1998 založila Občanské oko. Ve volbách v roce 1999 kandidovala jako nezávislá kandidátka na post prezidenta Slovenska. Ve volbách získala 194 635 hlasů, 6,6%. Do druhého kola se nedostala. Svou kandidaturu oznámila v únoru 1999 v Banské Bystrici. Chtěla potvrdit změny v roce 1989 a 1998. Do prezidentského úřadu kandidovala jako první žena na Slovensku. V letech 2000 - 2005 působila jako velvyslankyně Slovenska v Polsku. Její předchůdcem byl Ondřej Nemčok a nástupcem František Růžička. Od 21. února 2005 zastávala funkci státní tajemnice Ministerstva zahraničních věcí ČR v druhé vládě Mikuláše Dzurindy. V létě 2005 vstoupila do SDKÚ. 12. prosince 2013 společně s Lucií Žitňanskou a Miroslavem Beblavého vystoupila z SDKÚ-DS. Od 15. listopadu 2013 je předsedkyní spolku Živena. Její cíle po zvolení byli "Zatím v rámci živených mám tři cíle. Jedním z nich je zejména modernizace komunikace, doplnění členské základny a také bych chtěla získat více peněz modernějšími způsoby, například v podobě grantů ". Její předchůdkyní byla Zora Breierová. V roce 2016 do parlamentu znovu nekandidovala. Vedle živého vedla i Institut pro kulturní politiku. Vyučuje také na CEVRO Institutu v Česku. V roce 2016 ji The Prague Society for International Cooperation ocenila Cenou Hanno R. Ellenbogen za veřejnou službu a celoživotní boj proti korupci. Sestra herečky Emílie Vášáryové. Prvním manželem byl herec Dušan Jamrich. Druhým manželem je Milan Lasica. Má dvě dcery.

Magda (Magdaléna) Vášáryová (* 26. august 1948, Banská Štiavnica) je slovenská politička a bývalá herečka a diplomatka. Od roku 2006 bola poslankyňa Národnej rady SR za SDKÚ-DS. 12. decembra 2013 vystúpila zo strany a do nástupu tzv. Tretej vlády Roberta Fica (2016) pôsobila v NR SR ako nezaradená poslankyňa. Svoju úspešnú hereckú kariéru začala ako 15-ročná vo filme Senzi Mama (1964). V rokoch 1966 – 1971 študovala sociológiu na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Od roku 1970 pôsobila ako herečka v Divadle na Korze, Novej scéne (1971 – 1983) a v Slovenskom národnom divadle (1983 – 1990). Je autorkou knižných spomienkových impresií o Banskej Štiavnici Krátke listy jednému mestu (1988). V roku 1988 dostala titul zaslúžilá umelkyňa. V rokoch 1990 – 1993 pôsobila ako veľvyslankyňa Česko-Slovenska v Rakúsku. Počas diplomatickej misie bývala spolu s dcérami vo Viedni kým jej manžel ostal v Bratislave. Kým pre diplomatov poskytujú podporu manželky, Vášáryová ako diplomatka nedostávala kompenzáciu pre nepracujúcu manželku diplomata. Václav Havel s Jiřím Dienstbierom jej vyplácanie kompenzácie presadili. 3. mája 1993 u seba doma usporiadala stretnutie, kde sa začala formovať Slovenská spoločnosť pre zahraničnú politiku (SFPA). V rokoch 1993 – 2000 bola jej riaditeľkou. V roku 2020 je čestnou predsedníčkou rady SFPA. V roku 1998 založila Občianske oko. Vo voľbách v roku 1999 kandidovala ako nezávislá kandidátka na post prezidenta Slovenska. Vo voľbách získala 194 635 hlasov, 6,6%. Do druhého kola sa nedostala. Svoju kandidatúru oznámila vo februári 1999 v Banskej Bystrici. Chcela potvrdiť zmeny v roku 1989 a 1998. Do prezidentského úradu kandidovala ako prvá žena na Slovensku. V rokoch 2000 – 2005 pôsobila ako veľvyslankyňa Slovenska v Poľsku. Jej predchodcom bol Ondrej Nemčok a nástupcom František Ružička. Od 21. februára 2005 zastávala funkciu štátnej tajomníčky Ministerstva zahraničných vecí SR v druhej vláde Mikuláša Dzurindu. V lete 2005 vstúpila do SDKÚ. 12. decembra 2013 spoločne s Luciou Žitňanskou a Miroslavom Beblavým vystúpila z SDKÚ-DS. Od 15. novembra 2013 je predsedníčkou spolku Živena. Jej ciele po zvolení boli „Zatiaľ v rámci Živeny mám tri ciele. Jedným z nich je najmä zmodernizovanie komunikácie, doplnenie členskej základne a tiež by som chcela získať viac peňazí modernejšími spôsobmi, napríklad v podobe grantov“. Jej predchodkyňou bola Zora Breierová. V roku 2016 do parlamentu znovu nekandidovala. Popri Živene viedla aj Inštitút pre kultúrnu politiku. Vyučuje tiež na CEVRO INSTITUTe v Česku. V roku 2016 ju The Prague Society for International Cooperation ocenila Cenou Hanno R. Ellenbogen za verejnú službu a celoživotný boj proti korupcii. Sestra herečky Emílie Vášáryovej. Prvým manželom bol herec Dušan Jamrich. Druhým manželom je Milan Lasica. Má dve dcéry.